Proč se plombují zuby?
Jde o metodu ošetření a léčby zubního kazu, která umožňuje znovuobnovení anatomické formy a funkce zubu. Dochází k vyplnění defektů tvrdých tkání a dutin výplňovým materiálem. V současné době se využívá výplně fotokompozitní, amalgámové a skloionomerní – díky vysoké estetice je nejžádanější výplň fotokompozitní, která se používá jak v předním, viditelném úseku chrupu, tak u zubů postranních. Proces plombování zubů sestává z vyčištění a ošetření zubu poškozeného kazem, umístění izolační výplně a samotné plomby.
Při vrtání zubů se používají nejmodernější metody, během ošetření může dojít k částečnému znecitlivění zubu i okolních tkání, čímž se léčba stává naprosto bezbolestnou. Po místní anestezii je pečlivě odstraněn zubní kaz z postiženého místa – tato etapa je v průběhu léčby velice důležitá, protože v případě neúplného odstranění kazu může kazivý proces pokračovat i pod plombou. Dále je poškozené místo zubu vyplněno zvoleným výplňovým materiálem, který umožní znovuobnovení původního vzhledu a funkce zubu.
Nová plomba – jak dlouho nejíst
Po nové plombě se doporučuje alespoň dvě hodiny nekousat, to znamená nejíst. Je normální, že po plombování bude zub citlivý (i několik týdnů) na teplé, studené i skus. Také dásně mohou pobolívat několik dní. Nežvýkejte tvrdé jídlo na své nové plombě 24 hodin. Jestli je to možné, zkuste žvýkat na opačné straně. Pokud máte bílou výplň, můžete kousat ihned po ukončení návštěvy.
Druhy zubních výplní
- amalgám
- kompozitní pryskyřice
- skloionomerní cementy (GIC)
- kompomery
Nejstarším dnes ještě používaným typem plomby je zubní amalgám (směs stříbra a rtuti), který je některými zdroji označován jako určité zdravotní riziko. Amalgám se v zubním lékařství používá více než 150 let. Moderní plomby jsou po fyzikálních a chemických vlastnostech velice podobné, někdy i do značné míry shodné se zubními tkáněmi. Reakce na podněty (například teplo, chlad) je daleko lepší, protože je podobná nebo totožná jako u přirozené zubní tkáně. Ideální plomba se roztahuje nebo zmenšuje stejně jako přirozený zub.
Bílá, nebo amalgámová plomba?
Boom bílých pryskyřičných výplní k nám dorazil přibližně před dvaceti lety. Na tradiční, praxí ověřený amalgám se vzápětí snesla vlna kritiky: Je neestetický a ještě i škodí organismu! Kamenem úrazu byla jedna ze složek amalgámů: rtuť. Přidávala se ke směsi stříbra, zinku a mědi a spolu vytvořily hmotu, kterou se vyplnila kazem způsobená dutina v zubu. O amalgámové výplni se říkalo, že je toxická a nebezpečná i pro dítě a kojící matky. Hypotéza se vědecky nepotvrdila, přesto se vyvinul nový druh: non gama 2 amalgám. Má vyšší tlakovou odolnost, je odolnější proti korozi a neuvolňuje rtuť. Výplně jsou pevnější a při jejich použití vzniká mnohem méně sekundárních kazů. Dříve používaný „konvenční“ amalgám se z praxe úplně vyloučil a už se nepoužívá. V období boje proti amalgámu byl citelný i tlak komerce. Firmy vyrábějící bílé plomby je chtěly dostat na trh a rozpoutala se profesionální válka. O problematice rtuti v amalgámu se však vedou diskuse i nadále. Zjistilo se, že rtuť, která se dostane do vody a do ovzduší, působí na rostlinné a živočišné produkty, které konzumujeme, a lidskému organismu škodí. V současnosti používaný amalgám, obsahující rtuť, neškodí.
Zub je úplně vyvinutý přibližně dva roky po prořezání do ústní dutiny. Do té doby je velmi citlivý na chemické dráždění, což způsobují právě bílé výplně. Jelikož kazivost chrupu, hlavně zadních zubů, třenových a stoliček, je u nás velmi vysoká, pro mladé lidi je amalgám ideální výplňová hmota. Pokud do blízkosti zánětu dá lékař bílou fotokompozitovou plombu, nebude držet i proto, že z dásně uniká tekutina, která nemusí být pouhým okem viditelná, ale může narušit kvalitu spojení mezi zubní tkání a výplní. Pryskyřičné výplně nebo bílé plomby jsou velký pokrok, ale amalgám ještě dlouho nebude vytlačen ze stomatologické praxe. Dosud se za něj nenašla plnohodnotná náhradní výplň pro zadní zuby a vyměňování funkčních amalgámových plomb za bílé není ze zdravotního hlediska opodstatněné.
Amalgámové výplně působí na bakterie v ústní dutině destruktivně, bílá plomba je naopak přímo přitahuje a zvýšené bakteriální osídlení zejména při slabé hygieně může způsobovat mnoho komplikací. Bílé plomby mají nezastupitelné místo v přední části chrupu, jsou vhodné zejména z estetického hlediska. V zadním úseku chrupu, kde je zvýšený žvýkací tlak, je jejich životnost asi tři roky, kdežto životnost amalgámu může být deset i více let. Srovnáme-li finanční náročnost amalgámu a bílých výplní, které jsou složeny z pryskyřice a granulek skla, amalgám je podstatně levnější. Žádný stomatolog nevytvoří dokonalé výplně z bílých plomb, pokud má člověk příliš velké kazy, zuby si nemyje, trpí záněty dásní a parodontitidou.
Cementová plomba – cena
Cena plomby záleží na velikosti defektu a začíná u 600 Kč. Poté záleží na tom, jestli bude potřeba anestezie nebo rentgen, to může cenu navýšit ještě o 150 Kč.
Bílá plomba – cena
Cena bílé fotokompozitní výplně se pohybuje od 750 do 2 900 Kč. Vždy záleží na rozsahu a obtížnosti výkonu.
Plomba na předním zubu – foto
Zde je možné vidět plombu na předním zubu.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © DRosenbach