Kůže
Kůže je nejrozsáhlejším orgánem na lidském těle. Latinský název tohoto orgánu je cutis, derma. Kůže má u některých zvířat podobu kožichu. Úkolem kůže je oddělovat vnitřní prostředí těla od vnějšího prostředí. Většina savců (včetně lidí) je pokryta ochlupením (zvířata srstí). U dospělého člověka plocha kůže dosahuje 1,6 až 1,8 m2, její hmotnost se pohybuje kolem 7 % z celkové hmotnosti jedince. Nejvíce kůže na lidském těle je na dolních končetinách (36 %), na trupu (30 %), horních končetinách (23 %) a nejméně kůže je na hlavě a krku (11 %). Přestože kůže některých lidí působí, že je silná zhruba jako papír, tak její tloušťka se pohybuje od 0,4 mm do 4 mm. Kůže je nejsilnější na zádech, naopak nejslabší je na očních víčkách, na části hlavy, kde rostou vlasy a u mužů na penisu.
Funkce kůže
Lidská kůže má mnoho funkcí, některé z nich jsou zjevné, jiné ne. Základní funkce je ochranná, chrání tělo před škodlivými látkami, mikroorganismy i před UV zářením. Kůže má zároveň i smyslovou funkci, neboť v kůži jsou milióny nervových zakončení, která člověku pomáhají vnímat a reagovat na různé podněty, jako je třeba teplo, chlad, tlak i různá poranění. Současně úkolem kůže je pomáhat regulovat teplotu těla pomocí kožních cév a potních žláz. Pokud se člověk nachází v teplém prostředí, tak se kožní cévy rozšiřují, a tak se jimi zvyšuje průtok krve, a tím se zrychluje výdej tepla. To je dáno tím, že mnoho tepla se spotřebuje k odpaření potu. Zároveň ale kůže zabraňuje nechtěnému odpařování tekutin z těla. Další neméně podstatnou funkcí je skladovací, neboť se v podkožním vazivu ukládá tuk, který má zároveň funkci mechanickou a izolační. Prostřednictvím kůže jsou z těla vylučovány chemické látky, což způsobuje vylučovací funkce kůže. K vylučování dochází mazovými a potními žlázami, jejich sekrety zároveň přispívají k ochraně kůže. Pot také omezuje růst mikroorganismů, má slabé dezinfekční účinky a podílí se na regulaci tělesné teploty. Kůže nejen látky vylučuje, ale může je i přijímat, díky své resorpční funkci, které umožňuje dostat do těla látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech/tucích tak, že se do těla vetřou (masti). Zároveň se přes kůži mohou dostat do těla i dýchací plyny. Je třeba si uvědomit, že zdravá kůže absorbuje jen malé množství látek na rozdíl od kůže poškozené, která má svoji absorbační schopnost vyšší, a tím může vést k rozvoji infekcí.
Poslední funkcí je funkce estetická a komunikační, u mnoha jedinců může změna barvy kůže (například červenání) prozradit jejich psychické rozpoložení.
Vrstvy kůže
Lidská kůže se skládá ze tří částí: z pokožky, škáry a podkožního vaziva.
Pokožku (latinsky epidermis) tvoří vrstvy buněk dlaždicového epitelu. Buňky ve spodních vrstvách se neustále dělí a vytlačují starší buňky blíže k povrchu. Buňky v horních vrstvách se tak postupně vzdalují od zdroje krve a živin, degenerují, naplňují se keratinem, rohovatí a postupně odumírají a odlupují se. Díky tomuto neustálému procesu se celá pokožka obmění zhruba za tři týdny. Člověku se za celý život odloupe asi 18 – 22 kg mrtvých buněk kůže. Pigmentové barvivo a melanin (chrání před ÚV zářením) jsou obsaženy ve spodních vrstvách.
Škára (latinsky dermis) je druhou vrstvou kůže, jedná se o pevnou a pružnou vazivovou vrstvu kůže, kterou tvoří síť kolagenových a elastických vláken. Na hranici škáry s pokožkou se nachází škárové papily, ve kterých jsou nervová zakončení a kapilární sítě. Právě papily tvoří otisky prstů. Čím je člověk starší, tím se pomalu ztrácí pružnost škáry, protože se kůže uvolňuje a skládá se do záhybů a vrásek. Škára také obsahuje nervová tělíska, která jsou receptory dotyku (Meissnerova), chladu (Krauseova), tepla (Ruffiniho). Kromě tělísek jsou tam i kožní a mazové žlázy a vlasové cibulky.
Třetí část podkožní vazivo (latinsky hypodermis) se nachází pod škárou. Obsahuje tukové buňky, které jsou zásobárnou energie a rozpouštějí vitamíny A, D, E a K. Nachází se zde také tělíska, která jsou receptory tlaku a tahu (Vater-Paciniho). Podkožní vazivo izoluje a chrání svaly a nervy, také tato podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost těla.
Kožní deriváty
Za kožní deriváty se považují kožní orgány jako vlasy, chlupy, kožní žlázy a nehty.
Vlasy a chlupy vyrůstají z vlasových (chlupových) váčků, které obsahují vlasovou (chlupovou) cibulku, z níž vlas (chlup) vyrůstá. Tento vlas (chlup) se skládá z dřeně, kůry a kutikuly. Každý vlas (chlup) má malý sval, který zareaguje na chlad a psychické podráždění tím, že vztyčí volnou část vlasu (chlupu).
Nehty jsou tvrdým zakončením prstu a slouží k ochraně a přenosu tlaku na prsty s okolím. Nehet je tvořen nehtovou ploténkou, kterou představují zrohovatělé buňky ze tří vrstev: dorzální nehet (keratin), kořen nehtu a nehtové lůžko.
Mezi kožní žlázy patří žlázy potní, mazové, apokrinní a mléčné. Potní žlázy nejsou v kůži rozmístěné rovnoměrně, nejvíce jich je v podpaží, na čele, na dlaních a ploskách nohou. Pot tvoří voda, NaCl a rozpuštěné organické látky. Množství potu, který je vylučován, ovlivňuje teplota prostředí a tělesná námaha. Objem vylučovaného potu se pohybuje od 0,5 litru do 10 litrů (při velké námaze i více) za den. Mazové žlázy se nachází tam, kde jsou vlasy a chlupy, takže se nevyskytují na dlaních a na ploskách nohou. Kožní maz dělá pokožku vláčnou, vlasy a chlupy chrání před vysycháním a lámáním. Apokrinní žlázy neboli žlázy sexuální (pachové) se nachází v podpaží, v okolí konečníku a pohlavních orgánů, jejich produktem jsou specificky zapáchající výměšky. Mléčná žláza je největší žlázou v těle, tvoří ji žlázové laloky obklopené tukovým vazivem, z lalůčků vycházejí mlékovody a ty se sbíhají na prsní bradavce.
Barva kůže
Barvu kůže ovlivňují barviva: melanin, karoten a hemoglobin. Melanin má červenohnědou až černou barvu. Pokud má tedy člověk tmavší kůži je to způsobeno tím, že má více melaninu. Karoten je oranžové barvivo a hemoglobin má růžový nádech.
Choroby kůže
Nejčastější chorobou kůže je akné, jedná se o ucpání mazových žláz mazem z infikovaných mazových žláz, což způsobuje zánětlivé vřídky na povrchu kůže. Další choroba člověka viditelně odlišuje od ostatních, jedná se o albinismus, což je dědičná vada, kdy člověk nemá dostatek melaninu, takže jeho kůže a vlasy jsou velmi světlé. I s další chorobou se setkala většina lidí, jedná se o bradavice, což jsou nezhoubné výrůstky na kůži. Člověka může omezovat i dermatitida, neboli zánět kůže často způsobený alergií. Kůže může trpět i na ekzémy, tedy záněty kůže provázené svěděním a puchýři. Alergie na potraviny může způsobit kopřivku, tedy svědící zanícené skvrny. Mezi kožní onemocnění patří i lupénka, jedná se o nemoc, při které se zanítí kůže a potáhne se stříbrnými šupinkami. Některé lidi může trápit i mateřské znaménko, což je pigmentová skvrna na kůži různých velikostí. Kůži může zasáhnout i přehřátí, které se projeví červenými skvrnami a pocením. Kůže je velmi citlivá na spálení sluncem, navíc při častém slunění se zvyšuje riziko rakoviny kůže (melanom). V neposlední řadě lidi s tmavší kůží může zasáhnout vitiligo, což je ztráta barvy kůže.
Kůže jako produkt (surovina)
Pokud se mluví o zpracovávání kůže, myslí se tím kůže zvířecí (jen některé přírodní národy výjimečně zpracovávají kůži lidskou), využívá se na výrobu oděvů, obuvi, doplňků, hudebních nástrojů a nejrůznějších artefaktů,
Autor: © Mgr. Jitka Musilová
Foto: © Minghong