Nedostatek železa v krvi

Hodnoty železa v krvi

Ke vstřebávání železa dochází ve dvanáctníku (počáteční části tenkého střeva). Na rozdíl od ostatních minerálů je však železo velmi špatně vstřebatelné, do těla přechází pouze 10 % nebo méně z celkového příjmu železa.

Doporučená denní dávka železa je mnohem vyšší, než je jeho denní ztráta. Ztráty železa jsou u mužů zhruba 1 mg denně, u žen je to až 2 mg denně, důvodem vyšších ztrát u žen je menstruační krvácení.

Doporučené denní dávky železa podle věku (mg/den):

• 0–6 měsíců – chlapci: 0,27 mg/den; dívky: 0,27 mg/den
• 7–12 měsíců – chlapci: 11 mg/den; dívky: 11 mg/den
• 1–3 roky – chlapci: 7 mg/den; dívky: 7 mg/den
• 4–8 let – chlapci: 10 mg/den; dívky: 10 mg/den
• 9–13 let – chlapci: 8 mg/den; dívky: 8 mg/den
• 14–18 let – chlapci: 11 mg/den; dívky: 15 mg/den
• 19–30 let – muži: 8 mg/den; ženy: 18 mg/den
• 31–50 let – muži: 8 mg/den; ženy: 18 mg/den
• 51–70 let – muži: 8 mg/den; ženy: 8 mg/den
• 71 a více let – muži: 8 mg/den; ženy: 8 mg/den

• v těhotenství: 27 mg/den
• při kojení: 9 mg/den
• v ČR dospělí: muži: 14 mg/den; ženy: 14 mg/den

Hodnoty železa jsou definovány vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin.

Ztráty železa u matky jsou při kojení nižší než při menstruaci, proto je doporučená denní dávka při kojení nižší než u žen v produktivním věku, které nejsou těhotné, ani nekojí.

Příčiny nedostatku železa:

• zvýšené ztráty železa krvácením (při poranění, porodu, případně menstruaci);
• nedostatečný příjem železa z potravy (strava obsahuje málo potravin s vyšším obsahem železa nebo naopak mnoho potravin, které brání vstřebávání železa v těle);
• poškození sliznice tenkého střeva, které ztěžuje vstřebávání železa (například při celiakii, Crohnově chorobě, po operacích trávicího ústrojí).

Nedostatek železa u dětí

Nedostatek železa u dětí může ovlivnit fyzický i psychický vývoj. Nedostatku železa se přitom dá zabránit, důležité je dodržovat jisté dietní zásady. Děti přicházejí na svět s určitou zásobou železa v těle přibližně pro první 4 měsíce. Další železo však potřebují pravidelně dodávat, aby dokázaly dobře růst a správně se vyvíjet.

Nedostatek železa hrozí určitým skupinám dětí, patří mezi ně:

• předčasně narozené děti (o více než tři týdny) nebo děti s nízkou porodní váhou;
• děti, které pijí kravské mléko před dosažením 1 roku života;
• kojené děti, které nedostávají po dovršení 6. měsíce dostatek jídla obsahujícího železo;
• děti na umělém mléku, které není obohacené železem;
• děti ve věku 1 až 5 let, které vypijí více než 710 ml kravského, kozího nebo sójového mléka denně;
• děti s určitými zdravotními problémy, které trpí například chronickými infekcemi, nebo musí dodržovat přísnou dietu;
• dospívajícím dívkám hrozí nedostatek, protože jejich tělo ztrácí železo během menstruace.

Příznaky

Nedostatek železa může mít na dítě velký dopad. Většina příznaků a symptomů se však projeví až v souvislosti s anémií způsobenou nedostatkem tohoto minerálu. Mezi symptomy anémie patří:

• únava nebo slabost;
• bledá pokožka;
• nechutenství;
• dušnost, dítě se lehce zadýchá;
• podrážděnost;
• zanícený jazyk (jazyk zčervená, bolestivě pálí);
• dítě má problém udržet tělesnou teplotu;
• zvýšená náchylnost k infekcím;
• nepravidelný srdeční rytmus;
• problémy s chováním;
• neobvyklé chutě, dítě pojídá například hlínu, led, čistý škrob a podobně.

Následky

Maso je důležitým zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitamínu B (zejména B12) a železa, které má vliv na správnou krvetvorbu. Všechny tyto látky potřebují nejmenší děti pro tvorbu červených krvinek, dobré trávení a činnost dalších vitamínů. Naopak jejich nedostatek může vést k poruchám růstu, chudokrevnosti, a dokonce až k poruchám vývoje celého nervového systému.

Maso by mělo být zařazeno do dětského jídelníčku brzy po podání zeleninového příkrmu, nejpozději v 7. měsíci života. Samozřejmě pozvolna, postupně zhruba od 20g porce jeho množství zvyšujeme až ke 40 gramům. Maso zpočátku meleme najemno, postupně, asi okolo 8. měsíce věku, nahrubo a ke konci prvního roku už stačí nakrájet na malé kousky. Mezi nejvhodnější úpravy patří vaření a dušení, můžeme i péct či grilovat (v alobalu, opatrně na přímý oheň). Odborníci doporučují dítěti nabídnout ryby už kolem půl roku. Měly by být součástí jídelníčku zejména díky prospěšným omega-3 nenasyceným mastným kyselinám. Tyto tuky příznivě ovlivňují vývoj mozku dítěte, podporují učení i koncentraci. Rybí maso je také zdrojem bílkovin a mořské ryby obsahují tolik důležitý jód, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organismu. Ryby můžete zařadit mezi první příkrmy. Pokud si netroufáte na přípravu čerstvé ryby, vyzkoušejte i hotové příkrmy, například s tuňákem.

Nevhodné jsou pro děti uzeniny. Alarmujícím faktem je, že u dětí ve věkové skupině 24 až 36 měsíců tvoří uzeniny celou pětinu hmotnosti potravin ve skupině „maso“. Párky, salámy a paštiky do dětského jídelníčku rozhodně nepatří. Jednak obsahují mnoho tuku, jednak jsou přesolené a ve většině případů i příliš kořeněné. Pokud si dítě navykne na výraznou chuť v raném věku, velice těžko se jí bude zbavovat a hrozí u něj odmítání chuťově fádní stravy. Pro děti jsou nevhodné i masové konzervy, nakládaná masa, ba dokonce i kupované mleté maso. Jedinou přípustnou uzeninou je šunka, ale pouze dušená nebo vařená. Mějte na paměti, že 100 g dětské šunky obsahuje asi 2,2 g soli, což je o 0,5 g více než denní doporučené množství pro batole.

Výživové směry, jako je třeba vegetariánství, veganství, makrobiotika a další, mají na výživu dětí spíše negativní dopad. Takto krmeným dětem mohou chybět plnohodnotné bílkoviny, respektive esenciální aminokyseliny, které jsou obsaženy v živočišných bílkovinách a které si organismus sám neumí vytvářet. Dále mohou chybět omega-3 mastné kyseliny z rybího tuku. Častý je také nedostatek vitamínů D, B1, B2, B12, vápníku a hlavně železa.

Nedostatek železa u dospělých

Nedostatek železa je nejčastějším důvodem anémie (chudokrevnosti). Při anémii je v krvi snížena koncentrace hemoglobinu pod přirozenou úroveň. V důsledku toho je snížena schopnost krve dodávat tkáním kyslík.

Příznaky:

• únava, malátnost, slabost, dušnost;
• závratě, poruchy soustředění;
• nechutenství, hubnutí;
• bledost kůže a sliznic;
• kruhy pod očima.

Následky

Lehký nedostatek železa může negativně působit na mozkové funkce (schopnost učení). Obecně se při nedostatku železa projevují nespecifické příznaky jako bolesti hlavy a poruchy koncentrace, malátnost a únava. Slabost a dušnost již při menší zátěži mohou ukazovat na chybějící kyslík v těle. Znakem chudokrevnosti jsou vedle bledé barvy kůže především pobledlé sliznice. Bylo by však mylné usuzovat na anémii pouze na základě bledosti. Existují lidé, kteří mají kvůli hluboko uloženým nebo zúženým kožním cévám od přírody bledou pokožku („zdánlivá anémie“).

Pozor na předávkování! Nadbytek železa v potravě (včetně potravinových doplňků) může vést k příliš vysoké hladině železa v krvi. Tento stav může způsobit poškození buněk jater, srdce a dalších orgánů a při déletrvajícím stavu může být i příčinou smrti. Vážné případy otravy železem obvykle nejsou způsobeny nevhodnou stravou, ale spíše jednorázovým požitím většího množství železa v tabletách. Potravinové doplňky obsahující železo by proto měli užívat pouze lidé, u kterých byl diagnostikován nedostatek železa v krvi. Namístě je také užívání železa v těhotenství.

Nedostatek železa v těhotenství

Dostatečný přísun železa je pro normální průběh těhotenství nezbytný. Proto je nutné dbát na jeho dostatečný příjem v přirozené potravě již od začátku těhotenství, ve druhé a třetí třetině gravidity je nutno příjem železa ve stravě zvýšit až na dvojnásobek.

Nedostatek železa v těhotenství způsobuje únavu, slabost, hučení v uších, dušnost, malátnost, zácpu, nadýmání, bolesti hlavy, podrážděnost, nekoncentrovanost, bledost a zvýšený sklon k infekcím. V těhotenství navíc zvyšuje frekvenci spontánních potratů a předčasných porodů, přispívá ke zpomalení růstu plodu, k odlučování placenty a vzniku preeklampsie, způsobuje horší hojení porodních poranění a slabší kontrakce a ještě další, méně časté komplikace.

Málo pestrá strava složená především z bílé mouky, sladkostí a mléčných výrobků téměř žádné železo neobsahuje. (Jen pro zajímavost, bílá mouka obsahuje o 60 % železa méně než mouka celozrnná.) Místo sladkých zákusků raději mlsejte sušené ovoce – zejména sušené broskve a meruňky, fíky a švestky, které jsou bohatým zdrojem železa. Můžete si je dát jako součást müsli, jehož základem jsou ovesné vločky. Sušené ovoce před konzumací opláchněte pod proudem tekoucí vody.

Jak doplnit železo

Jak dodat tělu železo a čím doplnit železo? Železo obsahují všechny vnitřnosti. Bohatým zdrojem jsou játra, která se však kvůli vysokému obsahu vitamínu A doporučují v těhotenství konzumovat jen výjimečně, aby nedošlo k poškození plodu. Mýtus o doplnění železa do těla prostřednictvím špenátu jako nejbohatším zdroji již sice padl, pravda však je, že patří mezi druhy zeleniny s nejvyšším obsahem tohoto prvku. Zároveň je ale třeba říct, že naše tělo nedokáže ze špenátu téměř žádné železo vstřebat. Nejlépe dokážeme zužitkovat železo obsažené v mase, ale i z něj vstřebáme pouze přibližně 20 % množství, z vajec si vezmeme 5 % obsaženého železa a ze zeleniny a celozrnného pečiva jenom asi 2 %. Zbytek tohoto minerálu v potravinách zůstane nevyužito.

K lepšímu vytěžení železa ze stravy pomáhá vitamín C a kyseliny citronová, jablečná a vinná, které zlepšují jeho absorpci 2–4x. Naopak tanin v černém čaji a nápoje s kofeinem vstřebávání železa brání.

Lékař při léčbě anémie předepíše železo v tabletách (nebo u dětí ve formě sirupu), které je nutno denně užívat. Pokud se užívá železo ústy, mělo by se brát vždy po jídle, aby nedráždilo žaludek. Nedávejte dítěti volně prodejné tablety se železem bez předchozí konzultace s lékařem, neboť nadměrný přísun železa může ztížit lékaři stanovení diagnózy a mohl by také zakrýt příčinu anémie. Železo na předpis je bezpečné.

K obnovení zásob železa v těle je nutné, aby jej dítě užívalo alespoň 2 měsíce a dostávalo stravu s dostatečným obsahem železa. Anémie z nedostatku železa způsobená vnitřním krvácením bude vyžadovat další léčbu, která závisí na místě krvácení. Zjistí-li lékař příčinu anémie a začne ji ihned léčit, máte dobré vyhlídky na úplné uzdravení.

Potraviny

Železo v potravinách má dvě formy – hem a non-hem. Železo označované jako hem se vyskytuje v živočišné potravě, která původně obsahovala hemoglobin, tedy v červeném mase, vnitřnostech, drůbežím mase nebo rybách.

Non-hem železo se vyskytuje především v rostlinné potravě, a to zejména v luštěninách, listové zelenině nebo sušeném ovoci. Určité množství non-hem železa se vyskytuje také v živočišné potravě.

Hem železo je v těle člověka vstřebáváno mnohem lépe než non-hem železo. Vstřebávání hem železa není příliš závislé na zásobách železa v těle a na potravinách, které jsou konzumovány spolu s hem železem. Naproti tomu vstřebávání non-hem železa je silně závislé na zásobách železa v těle (osoby s nedostatkem železa vstřebávají non-hem železo lépe než osoby, které mají železa v těle nadbytek) a je také více než u hem železa ovlivněno složením konzumovaného pokrmu.

Zdroje non-hem železa:

• čočka velkozrnná – 7,54 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• kešu – 6,68 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• tofu – 5,36 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• fazole hnědé – 5,02 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• lískový ořech – 4,70 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• hrách – 4,43 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• mandle – 3,72 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• špenát – 2,71 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• sušené meruňky – 2,66 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• rozinky – 1,88 mg/100 g potraviny v syrovém stavu

• kuřecí játra – 8,99 mg/100 g syrového masa
• hovězí játra – 4,90 mg/100 g syrového masa
• králičí maso (stehno) – 1,57 mg/100 g syrového masa
• hovězí maso (zadní) – 1,54 mg/100 g syrového masa
• krůtí maso (prsa) – 1,20 mg/100 g syrového masa
• treska – 1,05 mg/100 g syrového masa
• tuňák – 1,02 mg/100 g syrového masa
• vepřové maso (kýta) – 0,77 mg/100 g syrového masa
• kuřecí maso (prsa) – 0,74 mg/100 g syrového masa
• losos (umělý chov) – 0,34 mg/100 g syrového masa

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Set