Makrobiotický styl
Makrobiotika je životní styl, který si zakládá na rovnováze, harmonii a zdravém selském rozumu. Součástí zdravého života vždy byl, je a bude i výběr potravy a její způsob přípravy. Již dávné kultury kladly výživu na první místo. Makrobiotika je neustále spojována s vegetariánstvím a jeho zdravotními dopady. Tvrdí se, že vegetariáni mají často problémy s nedostatkem železa v krvi, chybí jim vitamín B12, ženy mívají problémy s menstruací, tedy i s otěhotněním a podobně. Ve vegetariánství je velmi těžké určit, co je důležité ve stravě pro vnitřní metabolismus a čeho by nemělo přebývat, aby organismus stíhal vylučovat přebytky. Vegetariáni jedí často mnoho mléčných výrobků, čímž si nahrazují maso. Ale mléčná strava ve velké míře může zahleňovat organismus a způsobit tak špatné vstřebávání prvků důležitých pro organismus. Vegetariánské stravování je opravdu velká „věda“. Je třeba znát odborně vnitřní chemii a metabolismus lidského organismu. A aby to bylo ještě složitější, uvědomit si při tom, že každý člověk je originál. Co jednomu prospívá, druhému nemusí. V makrobiotice jsou jistá pravidla od začátku daná. Tím se předchází výše uvedeným zdravotním nedostatkům. Lidský organismus umí nejlépe vstřebávat vitamíny, minerály a stopové prvky. Naše prababičky i pradědečkové se stravovali do značné míry makrobioticky a v minulosti nebyl tak velký výskyt potravinových alergií, rakoviny tlustého střeva nebo dalších civilizačních onemocnění.
Záměrem makrobiotického stylu je vyvažovat neustálé změny a harmonizovat organismus s vnějšími vlivy. Makrobiotický styl se přizpůsobuje člověku a jeho vnitřním změnám, ale i makrokosmu, tedy vnějším změnám.
Zdravotní přínosy
Makrobiotická strava, která zahrnuje zeleninu, ovoce a celozrnné výrobky, má celkový přínos pro naše zdraví a snižuje riziko některých onemocnění. Vědci se zaměřili na výzkum, zda makrobiotická strava může sehrát například roli v prevenci rakoviny. Její přínos však nakonec nebyl potvrzen a American Cancer Society a Cancer Research doporučují pacientům s rakovinou nevnímat tento druh diety jako formu léčby rakoviny. Zdravou stravu bychom proto měli přijmout jako styl života, ne jako rychlé řešení k dosažení okamžitého výsledku. Vybírejte vždy potraviny moudře a zajistíte si tak vyvážený přísun živin. Poté se nebudete muset cítit omezováni nejrůznějšími pravidly týkajícími se skladby vašeho jídelníčku, ale začnete poslouchat své tělo, poznáte jeho energetickou hladinu a zažijete tak zdravý a pohodový život.
Makrobiotická strava
V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.
Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.
Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.
V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.
Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na dovolenou či pro případ nouze). Je ideální jíst takzvanou bio stravu, to však samo o sobě nestačí. Bio je i čokoláda či uherák a podnikaví výrobci začnou časem dodávat na trh i bio coca-colu, bio hamburgery a podobně. Působení energie jednotlivých potravin je přitom nepopiratelná, a tak vám maso bude zahnívat v tlustém střevě, mléko zahleňovat plíce a průdušky, jednoduché cukry překyselovat krev, a to bez ohledu na to, zda jsou bio, či nikoli.
Zdravá kuchyně by měla být založená na obilninách, luštěninách a zelenině. Z těchto tří základních složek začněte u zeleniny. Tu si přidávejte ke každému jídlu, nejlépe vařenou či ve formě lisovaného salátu či kvašené zeleniny (takzvané pickles). Díky vláknině je výborným „kartáčem“ na střeva a díky enzymům výborná pro trávení.
Pozvolna začněte přidávat luštěniny – na noc namočené a pak 45–60 minut vařené s kouskem řasy Kombu, případně s nějakou bylinkou (tymián, yzop, saturejka, majoránka) pro lepší stravitelnost. A souběžně konzumujte všechny možné druhy obilovin.
Omezte či vylučte ze svého jídelníčku jednoduché cukry (možno nahradit obilnými slady), bílou mouku (a moučné výrobky vůbec), mléko a mléčné výrobky (není nutno nahrazovat sójovým či obilnými mléky), vajíčka, maso a výrobky z něj.
Naučte se používat principy jin/jang (uvolňující/stahující energie) při výběru potravin, vyvarujte se extrémů ve stravě a nevhodným technikám přípravy pokrmů.
Naučte se zacházet se solí a slanými pochutinami, jako jsou sójové omáčky shoyu a tamari, miso, gomasio, mořské řasy, umeocet. Jejich množství a kvalita je pro zdravé vaření velmi podstatná.
Naučte se pracovat s kyselostí a zásaditostí jednotlivých potravin a naučte se případné překyselení ze stravy vyrovnat.
Je potřeba cíleně plánovat jídelníček. Zde je již zapotřebí hlubší znalost souvislostí a předpokládá se studium příslušné literatury, účast na kurzech a případně diagnóza od zkušeného lektora makrobiotiky (doporučuje se minimálně 15 let praxe).
Pozor na přejídání, jedení na noc a žvýkání. Doporučuje se žvýkat každé sousto minimálně 50x. V ústech, respektive ve slinách, jsou enzymy potřebné pro trávení, které se nikde jinde v trávicím traktu již nevyskytují.
Nesrovnávejte se s nikým jiným. Každý je jedinečný. Každý dostal jinou výbavu a úkol do života, každý s tím nakládá po svém. U každého proto budou postihnuty jiné orgány, bude mít jiné výzvy k řešení (na fyzické, psychické i duchovní úrovni; ty jsou ostatně vzájemně provázány). Co někomu nevadí, jinému škodí. To podstatné, co při zásadní změně stravy a způsobu života potřebujete, je trpělivost a laskavost k sobě samému.
Cvičte, dýchejte, meditujte a hlavně se mějte rádi a pochvalte se za každý dosažený úspěch.
Pokud výše uvedené shrneme, tak makrobiotika jako základní potravinu předepisuje obilniny a doplňuje je o další potraviny (místní zelenina a další lokální produkty). Zakazuje požívání průmyslově zpracovaných potravin a většinu živočišných produktů. Makrobiotické učení také omezuje množství tekutin, zakazuje přejídání a požaduje, aby potrava byla před polknutím důkladně rozžvýkána.
Standardní makrobiotický talíř tvoří z 50 % celozrnné obilniny, z 30 % zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), z 15 % luštěniny a mořské řasy, z 5 % polévky. Doplňkově lze zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje a podobně.
Makrobiotická restaurace v Praze
Na této mapě můžete vidět makrobiotické restaurace a jídelny nejen v Praze.
Hotely s makrobiotickou stravou
Například hotel Francis Palace, Jezerní 15/2, 35101 Františkovy Lázně – Slatina nabízí pobyty s makrobiotickou stravou.
Makrobiotické recepty
Moučník
Ingredience: 3 hrnky žitné mouky, 0,5 hrnku oleje, 1–1,5 hrnku vody (podle toho, jak mouka saje, raději přidávat postupně, těsto nesmí být ani husté, ani řídké, spíš takové mazlavé), půl prášku do pečiva (vinný kámen), 3 lžíce perníkového koření, 2 lžíce kakaa, 1 dl jablečného koncentrátu nebo 2–3 jablíčka nastrouhat najemno, slad, rozinky nebo fíky, oříšky, špetka soli
Postup: Smícháme všechny uvedené ingredience a pečeme ve vyhřáté troubě na olejem vymazané a kokosem vysypané formě asi 45 minut při 180 °C. Těsto musí být suché, když do něj píchneme špejlí. Vystydlý moučník namažeme jablko-hruškovými povidly, můžeme polít makrobiotickou čokoládou a posypat kokosem.
Zelňačka
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Orestujeme na sezamovém oleji. Přidáme kysané zelí, které nakrájíme na menší kousky, kedlubnu (místo brambor) nakrájenou na kostičky, bobkový list, sůl a kmín. Pokud nemáme kedlubnu, můžeme použít batáty. Vaříme doměkka. Zahustíme maizenou rozmíchanou v trošce sójové smetany. Pokud se zdá polévka málo kyselá, dochutíme umeoctem. Na talíři ozdobíme nakrájenou petrželkou.
Pickles
Postup: Kysané zelí překrájíme na menší kousky, přidáme nastrouhané jablko, křen a mrkev. Promícháme a chvíli zatížíme.
Azuki fazole
Postup: Fazole azuki namočíme nejlépe přes noc. Vaříme ve vodě s řasou Kombu a stopkami z celeru asi 1 hodinu. Cibuli oloupeme a nakrájíme na malé kostičky. V hrnci ji orestujeme na sezamovém oleji, přidáme majoránku, prolisovaný česnek a vlijeme uvařené fazolky. Osolíme. Chvíli ještě povaříme. Celerový kořen oloupeme a nakrájíme na velmi drobné kostičky. Prudce osmažíme ve větší vrstvě oleje. Scedíme a vmícháme do fazolek. Hotové fazolky zdobíme najemno nakrájeným pórkem.
Cizrna v dýňové omáčce
Postup: Cizrnu nebo římský hrách propláchneme a namočíme přes noc. Druhý den vodu slijeme a dáme novou. Přivedeme k varu, posbíráme pěnu, přidáme řasu Kombu a vaříme doměkka buď v tlakovém hrnci 30 minut, nebo v normálním hrnci 1 hodinu. Pokud se voda vyvařuje, přidáváme během varu vždy studenou. Zase přivedeme k varu a vaříme tak dlouho, až je cizrna měkká a lehce stravitelná. Řasu Kombu nakrájíme na malé kousíčky a přidáme zpět k cizrně. Potom vše vložíme do dýňové omáčky, dochutíme a necháme prolnout chutě. V hrnci osmahneme dozlatova nakrájenou cibuli a přidáme nakrájenou dýni. Povaříme doměkka. Přidáme 2 lžičky sezamového másla Tahini, umeocet nebo šťávu z kysaného zelí, sójovou omáčku a vše rozmixujeme. Poté omáčku smícháme s uvařenou cizrnou. Ozdobit můžeme čerstvou petrželkou.
Rýže
Postup: Rýži natural propláchneme a dáme do hrnce, přidáme vodu na rýži natural a vodu na rýži sladkou a potom vsypeme propláchnutou sladkou rýži. Přivedeme k varu, sebereme pěnu, podložíme rozptylovací síťkou, jemně osolíme a vaříme doměkka. Před podáváním promícháme dřevěnými hůlkami. Na talíř dáváme úhledné kopečky, které posypeme sezamovým gomasiem.
Miso polévka
Postup: Do hrnce dáme vařit vodu. Vhodíme nadrolenou nebo předem namočenou řasu Wakame a chvíli povaříme. Mezitím si nakrájíme na tenké nudličky očištěný pórek a květák rozebereme na růžičky. Vhodíme do polévky a chvíli povaříme. Přidáme pastu miso rozmíchanou v trošce polévky. Podložíme rozptylkou a necháme chvíli miso v polévce povalovat. Nakonec můžeme přidat na to. K ozdobení můžete použít nasekané listy pampelišky.
Čaj Sencha
Postup: Vodu přivedeme k varu a lístečky spaříme (1 lžíce čaje na 1 litr vody). Můžeme spařit několikrát. Čaj popíjíme po doušcích ještě teplý.
Kroupy a ječmen
Postup: Kroupy či ječmen propláchneme a namočíme v poměru 1 : 3 (1 : 2) s vodou. Druhý den přivedeme k varu, sebereme pěnu, osolíme špetkou soli, podložíme rozptylovací síťkou a vaříme doměkka. Před podáváním promícháme dřevěnými hůlkami. Posypeme najemno nakrájenými listy pampelišky.
Jáhly s pažitkou
Postup: Jáhly propláchneme alespoň 3x ve vodě. Přidáme vodu v poměru 1 : 3. Přivedeme k varu, sebereme pěnu, osolíme, podložíme rozptylovací síťkou a vaříme doměkka. Nakonec přimícháme najemno nakrájenou pažitku nebo petrželku.
Hruškový kompot
Postup: Hrušky opláchneme, odkrájíme slupku a vyjmeme jadřince. Hrušku nakrájíme na kostičky, dáme do hrnce, osolíme pár zrnky soli, mírně podlijeme a dusíme doměkka. Zahustíme oříškovým máslem nebo práškem Kuzu.
Tempeh smažený s houbami
Postup: Cibuli nakrájíme na malé kostky a na oleji osmažíme. Přidáme houby, které jsme předem namočili a nakrájeli na menší kousky. Orestujeme, podlijeme vodou a dusíme. Přidáme smažený tempeh, který nakrájíme na malé trojúhelníky, dále sójovou omáčku a zázvor a dusíme asi tak 10 minut do vydušení vody.
Tuňák na cibulce
Postup: Na oleji zpěníme najemno nakrájenou cibulku, přidáme tuňáka ve vlastní šťávě, mírně podlijeme a pod pokličkou podusíme. Na závěr zakapeme citrónem.
Rybí polévka
Postup: Připravíme se vývar z hlavy kapra nebo z jiné ryby vařené s řasou Kombu a větším množstvím kořenové zeleniny. Scedíme, přidáme čerstvou zeleninu nakrájenou na menší kousky, nudličky nebo jinou zavářku, sůl a dovaříme. Vypneme plamen. Přidáme větší množství zelené natě a dochutíme zázvorovou šťávou.
Sushi
Postup: Plátek řasy Nori opražíme nad plamenem sporáku a dáme na bambusovou rohož. Na řasu rozetřeme asi 1 cm teplé uvařené rýže a dobře ji mokrou vařečkou umačkáme. V horní nebo dolní části necháme asi 2cm pruh bez rýže a ten lehce potřeme vodou. Doprostřed rýže umístíme pruh náplně a sushi pomocí rohože srolujeme a pevně stiskneme. Rohož po chvilce rozbalíme a váleček sushi necháme vychladnout. Krájíme na plátky.
Náplň sushi 1: smažený tempeh, červená řepa povařená ve vodě s umeoctem, kvašená zelenina
Náplň sushi 2: marinovaný plátek lososa, zelený salát, kvašená ředkev Daikon, řasa Hiziki dušená v tamari omáčce s vodou
Náplň sushi 3: marinované tofu, okurek, wasabi, vařená mrkev, daikonové nebo zázvorové pickles
Chuťovky s tofu pomazánkou
Postup: Bílé tofu povaříme v osolené vodě a ještě horké ho rozmixujeme dohladka s cibulkou orestovanou na větším množství tuku. Dochutíme sójovou omáčkou a dále upravujeme dle libosti. Pokrm svou chutí připomíná tvarohovou pomazánku.
Udělat můžete dvě varianty:
- křenovou (přidá se nastrouhaný křen) ozdobenou ořechem;
- humrovou (přimíchá se nadrobno nastrouhaná mrkev a celer a zakápne citrónovou šťávou) ozdobenou pickles a petrželkou.
Mixujeme ponorným mixérem dohladka. Mažeme na kousky kváskového chleba.
Autor: © svevi
Foto: © THOR