Jak poznat kaz pod korunkou
Pokročilý, včas nediagnostikovaný nebo delší dobu neošetřený zubní kaz vede k různě velké ztrátě části zubu. Někdy dojde k poškození a ztrátě významné části tvrdé zubní tkáně následkem úrazu. Přesáhne-li velikost ztráty určitou hranici, není už možné opravit zub pouhou výplní (lidově plombou). Tyto větší defekty je pak obvykle nutné řešit zhotovením korunky. Korunka se upevňuje na upravenou, eventuálně různými materiály doplněnou zbylou část zubu a vrací mu tím jeho původní podobu a dostatečnou stabilitu. Existuje více druhů korunek dle způsobu provedení a použitého materiálu. Vždy záleží na tom, jaký účel plní a jaké jsou požadavky pacienta na estetiku. Společné všem typům korunek dříve bylo, že po úpravě tvaru zubu preparací následoval přesný otisk zubního pahýlu a jeho okolí v ústní dutině a v laboratoři pak musel zubní technik korunku podle modelu vyrobit. V různě dlouhém mezidobí, většinou 1–2 týdny, musel pacient vydržet s méně odolnou a méně estetickou provizorní korunkou. Ta se dala vyrobit na počkání buď přímo v ordinaci, v laboratoři, nebo se použila provizorní korunka „konfekční, prefabrikovaná“. Tak probíhá výroba korunky ve většině ordinací i dnes. Některé ordinace (odhadem 1–2 ze 100) jsou však již vybaveny CAD/CAM technologií (Cerec), jejíž rozvoj v posledních letech umožnil výrobu korunek během jedné návštěvy přímo v ordinaci vyfrézováním korunky z keramického bločku. Při použití této techniky zhotovení zubní korunky zcela odpadá nutnost pro většinu pacientů nepříjemného otiskování a čekání na definitivní práci s provizoriem. Pořizovací cena této technologie 21. století se však pohybuje v řádu několika milionů korun a takovou investici si každá zubní ordinace opravdu dovolit nemůže.
Důvody pro zhotovení korunky
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou čištění, působením kyselých nápojů, nutkavým a častým zvracením (těhotenství, mentální anorexie) a další.
V dětském věku může být důvodem pro zhotovení korunky silné poškození dočasných zubů, zbývá-li do prořezání stálého zubu delší doba. V těchto případech se používají konfekční korunky.
Vždy záleží na stavu zubů pod korunkou i kvalitě korunek. Pro správné stanovení diagnózy a určení následné terapie je nutné vyhotovit aktuální rtg snímek s klinickou prohlídkou (v ordinaci). Je vždy třeba pečlivě vyšetřit, který zub je příčinou obtíží bolesti. Tento zub je třeba před definitivním nasazením korunky kvalitně endodonticky ošetřit, to znamená vyčistit a zaplnit kořenové kanálky. Pokud ovšem korunka, kterou tam máte nyní, je myšlena jako definitivní a vy máte pocit, že mezi zubem a korunkou je spára, tak si ji nenechávejte nacementovat nastálo, protože v budoucnu by korunka způsobovala jen další problémy.
Nerv zubu pod korunkou odumírá relativně často, jelikož korunka se zhotovuje z důvodu výrazné destrukce zubu, což samo o sobě již znamená podráždění nervu, který může postupem času odumřít. Takzvané umrtvení zubu znamená odstranění zaníceného nervu z nitra kořenových kanálků, jejich dezinfekci a hermetické zaplnění prostoru v kořenových kanálcích. Pokud se ošetření provede správně a pečlivě, je prognóza takto ošetřeného zubu velmi dobrá.
Bolest mrtvého zubu
Bolest mrtvého zubu vždy záleží na tom, v jakém stavu zub je, jak kvalitně byl ošetřen, zda se nalezly všechny kořenové kanálky a opracovaly se až ke svému konci.
Citlivý zub pod korunkou
Příčiny
Pokud je zub citlivý pod korunkou, může se nejspíše jednat o infekci v kořenovém kanálku. Navštivte svého zubního lékaře, jelikož se problém lepšit nebude, maximálně přejde do chronicity (což sice nemusí bolet, ale na léčbu už potom bude pozdě).
Léčba
Pokud zub bolí, je bohužel jediným řešením odstranění nervu. Zub potom rozhodně bolet nebude, bude takzvaně mrtvý. Jiný postup není možný, bolesti by pravděpodobně přetrvávaly.
Bolest zubu pod korunkou
Příčiny
Pokud se objeví bolest zubu pod korunkou, jedná se s největší pravděpodobností o zánět zubu – pulpy (dřeně). Před definitivní fixací keramické práce se doporučuje bolest zubu na skus endodonticky ošetřit (zaplnit kanálky).
Léčba
Pokud se projevuje bolest zubu pod korunkou, tak byly pravděpodobně korunky nafixovány na živé zuby. Je nutné vyjmout nervy. Také je možné zub uklidnit, ale zde je dobré zkontrolovat, zdali zub reaguje přiměřeně na chladovou zkoušku a je poklepově nebolestivý, ještě před nasazením fixní práce.
Sundání zubní korunky
Pokud již byly korunky definitivně nacementované, je málo pravděpodobné, že by se je podařilo snadno sejmout bez jejich poškození.
Průběh
V takovém případě je nutné rozříznout kovovou konstrukci, opatrně ji odstranit a poté zhotovit celou práci znova. Pokud by bylo možné korunky sejmout bez poškození a kovová konstrukce by byla vyhovující, je teoreticky možné ji znovu použít pro napálení nové keramiky, ale tento scénář je spíše nepravděpodobný. Za určitých okolností by bylo možné zhotovit keramickou fasetu a poškozenou korunku opravit přímo v ústech.
Náklady a cena
Každá korunka se vždy zhotovuje na míru a pokaždé je přizpůsobena individuální situaci v ústní dutině konkrétního pacienta. Zhotovení protetické práce není žádnou sériovou výrobou. Proto také není možné uveřejnit cenové tabulky nebo něco podobného. Každý případ je jedinečný, a navíc existuje vždy více možností ve způsobu, jak ho řešit a lze také využít různých druhů korunek. Každá zubní laboratoř, se kterou lékař spolupracuje, má jiné ceny a totéž platí o zubních ordinacích, ve kterých se ceny kalkulují na základě výpočtu takzvané minutové sazby v souladu s metodikou Ministerstva financí. Po důkladném klinickém vyšetření, zhotovení rentgenových snímků a rozhovoru lékaře s pacientem o různých možnostech řešení, se většinou sepíše plán ošetření, který zahrnuje i předpokládané náklady.
Náklady a cena jsou vždy individuální dle rozsahu práce.
Dává se korunka na živý zub?
V zásadě ano, a to pokud:
- je kořen zubu dostatečně pevný a dlouhý;
- okolní dáseň je zdravá;
- v okolí kořenového hrotu (apexu) nejsou znatelné žádné patologické změny.
K ověření těchto skutečností je před zhotovením korunky vždy nutné provést důkladné klinické vyšetření doplněné o vyšetření rentgenologické. Pokud se příslušný zub musí před zhotovením korunky nejprve ošetřit formou dostavby, protože je příliš zničený, měly by se dodržovat určité odstupy mezi jednotlivými fázemi ošetření. Jakmile se totiž na zub upevní korunka či můstek, je velmi těžké, ne-li nemožné zub ošetřit.
Lhůty:
- po přímém překrytí zubní dřeně asi 6 měsíců;
- po endodontickém ošetření 4 až 6 měsíců (před preparací na korunku je nezbytné kontrolní rentgenové vyšetření k potvrzení úspěšnosti endodontického ošetření);
- u implantátů 2 až 6 měsíců (podle použité metody; je možné i okamžité definitivní ošetření); i zde je nutná rentgenová kontrola, aby se potvrdila úspěšnost implantace;
- po ošetření hlubokého zubního kazu (caries profunda), který je jinak bez subjektivních potíží, obvykle není třeba dodržovat žádný odstup.
Pokud se projevuje bolest zubu pod korunkou, tak jsou pravděpodobně korunky nafixovány na živých zubech. Je nutné vyjmout nervy.
Také je možné zub uklidnit, ale zde je dobré zkontrolovat, zdali zub reaguje přiměřeně na chladovou zkoušku a je poklepově nebolestivý, ještě před nasazením fixní práce.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Alen Vlahovic