Jak dlouho trvá bolest po vytržení zubu
Po vytažení zubu se běžně objevuje pooperační bolest, případně otok. Abyste zmírnili tyto jevy, je vhodné si ještě před odezněním anestezie (znecitlivění) vzít běžný lék na bolest a chladit tvář v místě zákroku. Případný otok se začíná vstřebávat nejčastěji už druhý den po výkonu, bolest bývá bez problémů zvládnutelná běžnými volně dostupnými analgetiky. V případě, že se otok nebo bolest zvětšují, stejně jako v případě přítomnosti škubavé bolesti, kontaktujte svého lékaře. Hojení dásně po vytržení zubu je individuální, což platí i u zubu moudrosti. Ihned po vytažení zubu dostanete do úst tampon „do skusu“. Ten má zabránit krvácení bezprostředně po výkonu. Tampon je nutné ponechat v ústech cca 15 minut. Pokud by krvácení přetrvávalo nebo se objevilo delší dobu po zákroku, skousněte čistý složený a přežehlený kapesník. Jestliže krvácení přesto neustane, kontaktujte svého lékaře. Narůžovělá slina i dva dny po zákroku je normální a není důvodem ke znepokojení.
Bolest okolních zubů po extrakci
Dodržujte pečlivě ústní hygienu, v okolí rány však čistěte zuby velmi opatrně. V prvních dnech po výkonu se vyhýbejte větší fyzické námaze, tato činnost by mohla vyvolat krvácení a bolest. V období po náročnějších zákrocích se může pacient cítit unavený a mít zvýšenou teplotu a cítit bolest. Pokud se objeví horečka nad 38 °C, kontaktujte svého lékaře. Někteří pacienti mají v ústech po zákroku stehy, v takovém případě je nutné kousat na druhé straně a jíst měkčí stravu, aby nedošlo k jejich potrhání. Stehy se odstraňují zpravidla za 7 až 10 dní a v prvních dnech je tento stav provázen bolestí. Bolest okolních zubů je běžný vedlejší účinek po trhání.
Léky proti bolesti
Abyste zmírnili poextrakční bolest, která nastupuje po odeznění anestezie, vezměte si běžný lék na bolest a chlaďte tvář v místě zákroku. Případný otok by se měl začít vstřebávat už druhý den po výkonu, bolest bývá bez problémů zvládnutelná běžnými volně dostupnými analgetiky. V den zákroku a den následující nevyplachujte ústa a nekloktejte, abyste nenarušili vznik „krevní zátky“ v ráně, která je velmi důležitá pro bezproblémový průběh hojení. Minimálně 24 hodin po zákroku nekuřte. Dodržujte pečlivě ústní hygienu, přičemž v okolí rány čistěte zuby velmi opatrně.
Mezi analgetika se řadí...
Nesteroidní antiflogistika (NSA), která působí proti bolesti, zánětu, teplotě a horečce a lze je úspěšně použít u většiny bolestivých stavů pohybového ústrojí, u bolestí zubů, poranění a podobně. Už jejich jednorázová aplikace může ulevit od bolesti. Dlouhodobé podávání nižších dávek působí analgeticky, teprve při opakovaných vyšších dávkách se projevuje i antiflogistický účinek (analgetický účinek do desítek minut, antiflogistický účinek do 7 dnů). Kombinovat navzájem nesteroidní antiflogistika se považuje za iracionální. Podle charakteru bolesti je možné zvolit léčivo s vhodnou kinetikou a také vhodnou lékovou formu, například při akutní bolesti tablety s okamžitým uvolňováním nebo šumivé tablety.
Příklady NSA:
- kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Anopyrin, Aspirin, Godasal) – analgetický účinek nastupuje do 30 minut po podání, maxima dosahuje do 2 hodin a přetrvává 4–6 hodin. Při přítomnosti horečky se nesmí podávat dětem do 16 let! Je dostupná také v kombinaci s paracetamolem, kofeinem nebo kyselinou askorbovou.
- ibuprofen (APO-Ibuprofen, Brufen, Ibalgin, IbuMax, Ibuprofen AL, Nurofen) – patří v současné době k nejrozšířenějším analgetikům a lze bez větších výhrad používat i u dětí.
- naproxen (Nalgesin S) – má delší biologický poločas, jeho účinek nastupuje do 30 minut, ale přetrvává 8–12 hodin. Jeho použití není vhodné u starších pacientů.
- diklofenak (Myogit, Veral, Voltaren Actigo, Voltaren Rapid) – má odlišnou farmakokinetiku podle toho, o jakou sůl se jedná. Sodná sůl má nástup účinku za 30–45 minut, draselná sůl do 15 minut.
- paracetamol (Mexalen, Panadol, Paralen, Paramax Rapid) – bývá často poddávkován, je důležité si uvědomit, že jednotlivá analgetická dávka pro 70 kg vážícího dospělého je 1 000 mg. Denní dávka 150 mg/kg už je hepatotoxická, ale u pacientů s horší funkcí jater (alkoholici, malnutrice) nebo užívajících jiná hepatotoxická léčiva může jít i o dávku nižší. Výhodou paracetamolu je nízký výskyt nežádoucích účinků a interakcí s jinými léčivy. Použití u dětí je usnadněno dostupností přípravků v nižších silách (100 mg, 125 mg) a snadněji podávaných lékových formách (čípky, perorální suspenze). Je dostupný také v racionálních kombinacích s propyfenazonem (Saridon, Valetol) nebo anxiolyticky působícím guaifenesinem (Ataralgin). Existují rovněž kombinace s kyselinou acetylsalicylovou, kofeinem nebo kyselinou askorbovou, jejichž základ je spíš tradiční nebo empirický. U akutních infekcí horních cest dýchacích se používají jeho kombinace s celou řadou látek (chlorfenamin, fenylefrin, dextromethorfan, pseudoefedrin).
Komplikace po extrakci zubu
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © HROP