Rozdíly mezi bílou a amalgámovou plombou
Když jde člověk k zubaři, měl by si uvědomit, kolik peněz je do zubů ochoten investovat. Pokud mu totiž zubař bude nabízet různé plomby, měl by vědět, jaké výhody obě plomby mají.
Úkolem zubní plomby je zabránit šíření kazu. Funguje tak, že plomba nahrazuje ztracené části zubní korunky, a tak je zub znovu schopen plnit svou funkci. Dnešní plomby jsou do značné míry podobné zubní tkáni. Reakce plomby na teplo, chlad je daleko lepší než dříve, právě proto, že je podobná zubní tkáni.
Amalgámové plomby jsou hrazené pojišťovnou. Všechny jsou z materiálů s obsahem kovů jako: stříbra, mědi, cínu, liší se jen chemickým složením. Amalgám zároveň obsahuje určité množství rtuti. Tyto plomby jsou buď z kondenzovatelného nebo nekondenzovatelného materiálu. Plomby z nekondenzovatelného materiálu jsou méně kvalitní a měkčí, naopak plomby z kondenzovatelného materiálu jsou pevnější, lépe se s nimi pracuje, ale jejich nevýhodou je velká spotřeba.
U plomby je důležitá i rychlost tuhnutí, plomba nesmí zatuhnout předtím, než je do zubu zasazena a upravená, zároveň ale musí natolik zatuhnout, aby se nejdéle za dvě hodiny od zasazení dala používat. Celkově ale plomba tuhne zhruba 24 hodin. Během tuhnutí nesmí docházet k rozměrovým změnám výplně, mohlo by totiž dojít k vypadnutí plomby nebo k rozlomení zubu.
Amalgám musí být chemicky odolný, aby v ústech nedocházelo k uvolňování rtuti a dalších kovů.
Amalgámová výplň může být míchaná zubařem přímo v ordinaci, množství látek si zubař stanoví sám. Lékař musí být zkušený, musí vědět, jak dlouho má hmotu míchat a v jakém poměru ji musí namíchat. Pokud se mu to nepodaří, můžou vzniknout druhotné kazy pod plombou. Je třeba si uvědomit, že to, že je plomba hrazená pojišťovnou, neznamená, že je nekvalitní.
Další variantou je amalgámová výplň, která je v kapslích a je pevnější, ale také dražší, proto si ji pacient musí zaplatit sám. Výhodou ale je, že každá tato plomba má stejnou garantovanou kvalitu. Zároveň když se plomba nemíchá přímo v ordinaci, neuvolní se tolik rtuti, která může být nebezpečná. Cena této plomby se pohybuje kolem 500 Kč.
U bílé varianty jsou tři druhy výplní: skloionomerní, kompozitní pryskyřice a keramické inlaye či onlaye. Z bílých plomb je nejlevnější skloionomerní výplň, která slouží spíše jako dlouhodobé provizorium, protože není příliš mechanicky odolná. Obvykle ji zubaři používají u dětských dočasných zubů.
Nejužívanější je fotokompozitní výplň, která se také nazývá kompozitní pryskyřice. Tato výplň je trvanlivá a její barva se dá doladit podle barvy zubu.
Posledním typem jsou keramické onlaye či inlaye. Ty se používají, když je potřeba dodělat větší část zubu. Inalye se vyrábí podle otisku zubu a do zubu se vlepují pomocí pryskyřice. Protože se jedná o modelaci zubu, což je náročná procedura, je tato technika nejdražší.
Bílá plomba je celkově méně odolná než plomba amalgámová, a nehodí se k využití na velkých kazech, kde se může lehce poškodit. Jejich slabinou je náchylnost k bakteriím. Pokud ale člověk chodí pravidelně k zubaři, tak se nemusí ničeho bát. Nevýhodou bílé plomby je rozhodně její cena. Vždy záleží na velikosti a stavu kazu. Celkově se rozpětí cen za bílé plomby pohybuje mezi 500 – 2 000 Kč.
Bílá plomba
Bílé plomby mohou být chemicky nebo světlem tuhnoucí. U chemicky tuhnoucích se smíchá tekutina s práškem nebo se smíchají 2 pasty. Tyto hmoty jsou méně kvalitní. Je nutné je přesně odměřit, nedají se barevně vrstvit. Ale jsou levnější. Světlem tuhnoucí jsou už připraveny, a proto se nemusí složitě míchat.
Vytvoření kvalitní výplně může trvat i dvě hodiny.
Nejprve se musí kvalitně izolovat ošetřovaný zub od zbytku dutiny ústní, aby nedošlo ke kontaminaci slinami a bakteriemi. Zub je nutné zbavit kazu a všech nečistot. Poté se zub naleptá kyselinou ortofosforečnou, díky ní bude výplň držet. Po opláchnutí se v zubu nechá působit chlorhexidin, který vyhubí všechny mikroby. Pak se nanese mezivrstva, která spojí zub s výplní, a kompozitní hmota. Ta se nanáší v několika vrstvách a vytvrzuje se osvícením polymerační lampou. Na závěr se výplň upraví, zbaví hrbolků, vyleští se a zahladí se mezizubní prostor.
Bílá plomba je tedy takový materiál, který se dostane i do mikroprostorů. Fotokompozitiní pryskyřice je tvořená z anorganického plniva, které představují skelné částice, a organickou částí je monomer. K tuhnutí pryskyřice jsou potřeba fotoiniciátory tuhnutí. Po osvícení dojde k tomu, že se monomery promění v polymery a materiál se vytvrzuje.
Úhrada plomby pojišťovnou
Většina pojišťoven hradí bílé plomby jen na předních zubech. Ošetření zubního kazu fotokompozitní výplní je u pacientů do 18 let hrazeno včetně špičáků, bez ohledu na počet drobných výplní na jednom zubu. U pacientů nad 18 let je ošetření zubního kazu hrazeno samopolymerujícím kompozitním materiálem včetně špičáků. V ostatních případech si bílou plombu musí pacient uhradit sám. Pojišťovny ale hradí jen jednovrstvý materiál, kterým nelze dosáhnout přesné barevnosti, ke správné barevnosti je obvykle potřeba použít různé pomůcky, které pojišťovny nehradí. V dočasném mléčném chrupu hradí pojišťovna všechny výplně. Výjimkou je, pokud lékař nemá smluvní vztah s pojišťovnou, u které je pacient pojištěný, v tom případě si vše hradí sám.
Cena bílé plomby
Cena bílé plomby se velmi liší, jak zde již bylo napsáno, závisí to na velikosti kazu, náročnosti práce, druhu plomby. Cena se tedy pohybuje od několika stovek po několik tisíc korun.
Jak dlouho nejíst při bílé plombě
Po vytvoření bílé plomby vás vždy bude zubař informovat, za jak dlouho od ošetření smíte jíst. U většiny bílých plomb se smí jíst téměř okamžitě. Pozor byste si ale měli dávat na barevné potraviny.
Autor: © Mgr. Jitka Musilová
Foto: © Michael Ottenbruch