Kdy se hodí 3denní antibiotika
Rýma, kašel, únava. Když jsme takzvaně nastydlí, život nestojí za nic. Pokud léky proti horečce a kapky do nosu hned nezaberou, chtějí někteří lidé urychlit uzdravení užíváním antibiotik. To je ovšem nezodpovědný a hlavně zbytečný hazard se zdravím.
Antibiotika umí zachraňovat životy. Mají ovšem jedinou schopnost: dokážou zabíjet bakterie. Pouze a jedině bakterie. Virům, kvasinkám, plísním ani parazitům jejich přítomnost nevadí. Naopak jim někdy dokonce svědčí. Když totiž antibiotika pozabíjejí všechnu konkurenci, mohou v organismu dál nerušeně prospívat. A to je důvod, proč při nachlazení tento druh preparátů nepomáhá – příčina onemocnění je totiž obvykle virová. S antibiotiky to tedy není lehké. Jejich nasazení v nesprávnou chvíli může způsobit zbytečné komplikace, přičemž pro léčbu přínos nemají.
O užití antibiotik zásadně rozhoduje lékař. Každý pacient by měl vědět, že předepsanou dávku léků je potřeba vždy dobrat, jinak choroboplodné bakterie přežijí a mohou se stát vůči léku odolnými. Efekt podaného antibiotika se často projeví za dva tři dny, takže je na něj třeba počkat a nedožadovat se jiných, silnějších antibiotik v průběhu krátkého časového intervalu. Antibiotika se nesmí kombinovat s alkoholem, u některých nelze jíst citrusové plody, jiné zapíjet mlékem, další mohou být fototoxické, proto je nutné se během jejich užívání vyhýbat slunci. Důležité je vždy si důkladně přečíst příbalový leták.
Antibiotika je třeba užívat jen v odůvodněných případech, nepředepisují se při každé horečce, jak si to přejí někteří pacienti. Navíc zejména mezi mladými lidmi je tendence nedodržovat pokyny při léčbě, často antibiotika nedoužívají, protože se cítí lépe. I to způsobuje, že zvyšování rezistence na antibiotika je velkým problémem současnosti. Ztráta účinnosti antibiotik opravdu hrozí. Jejich správné předepisování je zdravotnickou prioritou. Na antibiotickou rezistenci pak nejčastěji doplácejí vážně nemocní pacienti. Ztráta účinnosti antibiotik může v jejich případě vést k selhání léčby. Jde zejména o pacienty na jednotkách intenzivní péče, po transplantacích a jiných složitých chirurgických výkonech. Příkladem bakterií rezistentních vůči antibiotikům jsou zejména streptokoky, pneumokoky a hemofilus, tři dominantní vyvolávatelé akutních infekcí!
Podle odhadů se až 80 procent antibiotik používá k léčbě infekcí dýchacích cest. Nejpesimističtější studie říkají, že přes polovinu antibiotik lékaři předepisují zbytečně, protože jsou tyto infekce až ve více než 70 % virového původu! Dospělí onemocní průměrně 2,5krát ročně na nějakou infekci dýchacích cest, děti 4–8krát, léto nevyjímaje.
Rozhodnutí o vhodnosti podání 3denních antibiotik je vždy na lékaři po zvážení individuálního stavu pacienta.
Neužívejte antibiotika, která jste doma našli „od minule“. Pravděpodobně jste je měli předepsaná k jinému účelu než k léčbě současné nemoci. Každý typ totiž zabírá pouze na určité druhy bakterií. Pokud se tedy netrefíte (což je dost pravděpodobné), dostáváte se opět do zbytečných problémů. Antibiotika musí vždy předepsat lékař. Odolnost bakterií vůči nim se vlivem nezodpovědného užívání stále zvyšuje, a pokud nebudeme opatrní, můžeme o účinnost antibiotik brzy přijít navždy. Následky by byly tragické.
Jak tedy poznat, že je správný čas vyrazit k lékaři a zeptat se, jestli nejsou antibiotika přece jen namístě? To nelze úplně přesně říct, ale nápadná by vám měla být především vysoká horečka spojená s:
- vykašláváním většího množství hlenu,
- potížemi s dýcháním,
- velmi silnou bolestí v krku,
- silnou bolestí hlavy a ztuhlostí šíje.
Pokud trpíte běžnými obtížemi – prostě nachlazením, na antibiotika zapomeňte. Jsou i jiné způsoby, jak si pomoci.
Na angínu
Obvyklé doporučení doby užívání antibiotik na angínu je ještě tři dny po odeznění klinických příznaků. V konkrétním případě určí denní dávku a počet dní léčby lékař, který antibiotika ordinoval. Kontrolní mikrobiologické vyšetření k potvrzení úspěšného vyléčení infekce je vhodné provést minimálně s třídenním odstupem po poslední dávce antibiotik.
Lékárnička na dovolenou
Pohotovostní balíček první pomoci patří do auta, do kanceláře i domů. Doplňte ho vždy, když z něho něco použijete. Následující vybavení by nemělo chybět v žádné lékárničce:
- teploměr,
- dezinfekční roztok,
- náplasti (včetně speciálních na puchýře),
- obvazový materiál,
- antihistaminika (budou se hodit při alergických reakcích typu senné rýmy či po bodnutí hmyzem),
- HemaGel, který využijete na drobné popáleniny, odřeniny a puchýře,
- ochranné gumové rukavice – hodí se při poskytování pomoci jiné osobě,
- pinzeta na drobné třísky či v kůži zaseknuté kousky skla,
- kompresní bandáže na nohy – přijdou vhod například při podvrtnutém kotníku či nataženém svalu,
- analgetika,
- nůžky,
- zavírací špendlíky.
Třídenní antibiotika
Mezi antibiotika na 3 dny patří:
Sumamed
Sumamed patří mezi antibiotika ze skupiny makrolidů a jeho účinnou látkou je sloučenina azitromycin. Azitromycin blokuje v bakteriálních buňkách tvorbu bílkovin, tím narušuje jejich schopnost množení a oslabuje tak bakteriální populaci v boji s naším imunitním systémem.
Využití: Sumamed má poměrně široké využití. Může se užívat u streptokokových infekcí (například spála, angína, růže, záněty středního ucha a podobně) místo penicilinových antibiotik, pokud jsou na ně pacienti alergičtí. Kromě toho poměrně dobře působí na mikroorganismy, jako jsou legionely, chlamydie a mykoplazmata, které mohou způsobovat různé infekce včetně zápalů plic. Sumamed lze použít i u prvního stadia lymské boreliózy a u některých bakteriálních pohlavních nemocí.
Podávání: Záleží na doporučení předepisujícího lékaře. Sumamed v tabletové formě se u většiny běžných infekcí užívá v dávce jedné tablety o síle 500 miligramů, která se podává po tři dny (označuje se proto jako takzvané třídenní antibiotikum). U lymské boreliózy a těžších infekcí se podává i vyšší dávka. Mimo tablet existuje Sumamed i jako sirup a infuzní roztok k nitrožilnímu podání.
Nevýhody: Speciálně u léků obsahujících azitromycin se objevují především trávicí obtíže.
Azitromycin
Azitromycin patří mezi antibiotika ze skupiny makrolidů a jeho účinnou látkou je stejnojmenná sloučenina azitromycin. Azitromycin blokuje v bakteriálních buňkách tvorbu bílkovin, tím narušuje jejich schopnost množení a oslabuje tak bakteriální populaci v boji s naším imunitním systémem.
Využití: Azitromycin má poměrně široké využití. Může se užívat u streptokokových infekcí (například spála, angína, růže, záněty středního ucha a další) místo penicilinových antibiotik, jestliže jsou na ně pacienti alergičtí. Kromě toho poměrně dobře působí na mikroorganismy, jako jsou legionely, chlamydie a mykoplazmata, které mohou způsobovat různé infekce včetně zápalů plic. Azitromycin lze použít i u první fáze lymské boreliózy, při infekci Helicobacterem pylori a u některých pohlavních nemocí (například kapavka).
Podávání: Záleží na předepisujícím lékaři. Azitromycin se většinou podává 1–2x denně o síle tablet 250–500 miligramů.
Nevýhody: U léků obsahujících azitromycin se objevují zejména trávicí obtíže.
Doplnění: Třídenní antibiotikum azithromycin utvoří po doužívání všech tří tablet dostatečnou hladinu, která vydrží účinkovat více dní. Na druhou stranu mikrobiologové nejsou z antibiotik na tři dny nadšeni, protože jejich účinek neodeznívá hned, ale postupně slábne. Během této doby tak mají bakterie možnost si na něj zvyknout a stávají se odolnými. Z těchto důvodů je vhodnější (kupříkladu u infekcí dýchacích cest citlivých na azithromycin) podávat klasické antibiotikum, například klaritromycin (Klacid).
Antibiotika na 5 dní
Tlak na vyléčení je vysoký, a tak se zkracuje i délka léčby antibiotiky. Mezi antibiotika na 5 dní patří: AXETINE, CEFUROXIM KABI, CEFUROXIM PLIVA, CEFUROXIM TEVA, MEDOXIN, XORIMAX, ZINACEF, ZINNAT.
Zinnat 500 mg
Zinnat je antibiotikum ze skupiny cefalosporinů 2. generace a jeho účinnou látkou je sloučenina cefuroxim. Cefuroxim narušuje schopnost bakteriálních buněk vytvářet buněčnou stěnu, která je chrání před okolím, a tím je přímo zabíjí.
Využití: Zinnat lze předepsat na streptokokové infekce dýchacích cest včetně angíny, zánětu dutin a zánětu středního ucha. Další možností využití jsou infekce močových cest včetně zánětů ledvin.
Podávání: Záleží na rozhodnutí předepisujícího lékaře, běžná dávka u dospělého člověka je jedna tableta o síle 250 nebo 500 miligramů podávaná každých 12 hodin. Kromě tablet existuje lék i v podobě prášku k přípravě suspenze (která se pije).
Nevýhody: U cefalosporinů vznikají nežádoucí účinky, jako jsou bolesti hlavy, nechutenství a trávicí obtíže. Dalším nežádoucím efektem jsou alergie. Je nutné být opatrný s předepisováním cefalosporinových antibiotik pacientům alergickým na penicilin – jsou zde totiž časté zkřížené alergické reakce.
Zinnat a slunce
Antibiotika se nesmí kombinovat s alkoholem, u některých nelze jíst citrusové plody, jiné zapíjet mlékem, další mohou být fototoxické, proto je nutné se během jejich užívání vyhýbat slunci. Důležité je důkladně si přečíst příbalový leták.
Zinnat a alkohol
Antibiotika se nesmí kombinovat s alkoholem!
Mějte na paměti, že antibiotika jsou léky na předpis. Recept na antibiotika je platný 3 dny, včetně dne vystavení vaším lékařem!
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Myself