Co se děje po vytržení zubu
Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, někdy i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, což znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem, tedy trhání kořene zubu. U extrakce zubu v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týdne zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.
Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány a následnému vytvoření krevní sraženiny po vytržení zubu. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují takzvané vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se zvýší účinek samotné anestezující látky. Po jejich odbourání dochází naopak k vasodilataci, tedy roztažení cév, která může vyvolat i poměrně významné krvácení. To lze nejlépe zastavit tak, že použijete čistý přežehlený plátěný kapesník, který stisknete v místě extrakční rány asi na 20–30 minut. Pokud ani potom nedojde k zástavě krvácení, musíte kontaktovat zubního lékaře.
Komplikací, která se po trhání zubu moudrosti – a nejen toho – objevuje, je bolest po extrakci. Ta je většinou zvládnutelná běžnými analgetiky, o konkrétním léku je vždy dobré domluvit se s ošetřujícím lékařem. Bolesti mohou trvat několik dnů, a to zejména při trhání zubu se zánětem. Zhruba od třetího dne by však měly začít ustupovat. Pokud se naopak zvyšují, objeví-li se otok, nebo dokonce teplota, je nutné další odborné ošetření.
Hojení dásně po vytržení zubu
Hojení extrakční rány probíhá tak, že se rána nejprve vyplnění krevní sraženinou – koagulem, které je následně z okolní kosti nahrazeno „hojivou tkání“ (granulační tkáň). Ta se změní na vazivo, které se posléze promění v kost. Ze strany sliznice dochází k přerůstání epitelu přes granulace a vazivo. Poruchy hojení mohou nastat zejména v případě, že dojde k rozpadu krevní sraženiny. Lůžko poté zůstává prázdné, může se infikovat bakteriemi z dutiny ústní a dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. To je někdy provázeno poměrně silnými bolestmi. Jedná se o takzvané suché lůžko. Onemocnění se léčí opakovanými výplachy rány a vkládáním různých tamponád a drénů.
Bolest dásně na dotek
Bolest dásně na dotek po extrakci zubu může být alveolitida (suché lůžko), ta se objevuje u každého pátého, který si nechal trhat dolní osmičky. Je to místo, které se hůře hojí a drží se zde zbytky jídla a podobně. Nahoře je riziko mnohem menší. To však neznamená, že byste neměli vytržení těchto osmiček řešit. Pokud se objeví výše uvedené komplikace, tak se jednoduše zaléčí. Nemějte z toho strach. Rozhodně to samo nepřestane bolet – lékař lůžko ošetří a do několika hodin to přestane bolet.
Jak dlouho trvá bolest po vytržení zubu
Ihned po extrakci zubu se dává pacientům do úst tampon „do skusu“. Ten má zabránit krvácení bezprostředně po výkonu. Tampon je nutné ponechat v ústech cca 15 minut. Pro zmírnění poextrakční bolesti, která nastupuje po odeznění anestezie, si vezměte běžný lék na bolest a chlaďte tvář v místě zákroku. Případný otok se začíná vstřebávat nejčastěji už druhý den po výkonu, bolest bývá bez problémů zvládnutelná běžnými, volně dostupnými analgetiky. V den zákroku a následující den nevyplachujte ústa a nekloktejte, abyste nenarušili vznik „krevní zátky“ v ráně, která je velmi důležitá pro bezproblémový průběh hojení. Minimálně 24 hodin po zákroku nekuřte. Dodržujte pečlivě ústní hygienu, v okolí rány čistěte zuby velmi opatrně.
Hnis po extrakci zubu
Hnis po extrakci zubu je jednou z komplikací, které se při hojení extrakčních ran vyskytují, a za její vznik nelze přičítat vinu lékaři. Léčba spočívá většinou v odstranění eventuálních stehů, v odstranění nekrotických (odumřelých a rozpadlých) zbytků tkáně – nemusí to být vždy hnis – a v aplikaci výplachů a látek, které jednak dezinfikují ránu a jednak podpoří granulaci (novotvorbu vaziva) a tím hojení. Těchto látek je mnoho druhů, často jsou v kombinaci s mulovým drénem. V případě heřmánku lze uvažovat o mírném dezinfekčním účinku, granulační je v tomto případě nulový. Pokud nevznikne hnisavá (purulentní) alveolitida, nepovažují se antibiotika za nutné, snad jen u pacientů silně oslabených či s imunitním defektem jako prevence. K potlačení bolesti kromě běžných analgetik pomůže též aplikace chladu na tvář v místě extrakce.
Léky proti bolesti
Než začnete sáhnete po přípravcích s velmi silným účinkem, vyzkoušejte nejprve tříprocentní roztok peroxidu vodíku, který je určený přímo k aplikaci do úst. V této koncentraci dezinfikuje a je aseptický. Také tiší bolest, ale je potřeba si po něm vypláchnout ústa vodou a nikdy jej nepolykat.
Z léků na tišení bolesti od zubů je dobrý paracetamol, který mohou užívat i lidé s vředovou chorobou žaludku nebo dvanácterníku nebo jedinci, kteří berou léky na ředění krve. Dokonce by neměl být škodlivý ani v těhotenství. V lékárně najdete tento preparát v přípravcích Paralen, Panadol, Medipyrin nebo Efferalgan. Paracetamol bývá ale také kombinován s dalšími účinnými látkami, jako třeba s kofeinem.
Vysoce účinné jsou rovněž přípravky s ibuprofenem jako Ibalgin nebo Nurofen, nebo jeho kombinace s kofeinem.
Nateklá dáseň
Dáseň neboli gingivitida je vlastně sliznice v ústech, která obklopuje jak horní, tak dolní zuby. Zdravá dáseň má světle růžovou barvu, je hladká, lesklá a je pevná (nepohybuje se od spodiny) a těsně přiléhá k jednotlivým zubům. Mezi zuby pak vybíhá v mezizubní papily. Zdravá dáseň by neměla být na dotek citlivá nebo bolestivá. Dáseň těsným kontaktem k zubům zabraňuje odhalení zubních krčků a tím je chrání před kontaktem s potravou, případně před tvorbou zubního kazu pod zubem. Pokud jsou krčky kryté, nedochází ke vzniku nepříjemných pocitů až bolesti při konzumaci teplých nebo studených nápojů, zmrzliny, kyselých potravin a podobně.
Zánět dásní neboli gingivitida je infekční onemocnění způsobené dlouhodobým působením bakterií zubního plaku, který se tvoří kolem zubu a na dásních. Zubní plak je vlastně lepkavý biofilm, což je organizované společenství různých bakterií, které ulpívají na povrchu zubů a dásní v kombinaci s hlenem a zbytky potravy. Plak je tvořen takzvanými oportunními patogeny, které vzájemně komunikují, aby jejich populace mohla růst. Vlastnosti plaku se mění podle přítomnosti daných mikrobů, a to v závislosti na pozřené potravě, lokálních podmínkách v ústech a místě plaku (hluboké prostory parodontálních chobotů umožňují přežívání i anaerobním bakteriím). Plak postupně tvrdne a tvoří se zubní kámen. Na tvorbě zubního plaku se podílejí Streptococcus mutans, laktobacily a orální streptokoky. Tyto bakterie uvolňují řadu agresivních látek, proti kterým se tělo brání zánětem. Zánět dásní se pak projevuje zarudnutím, podrážděním, otokem a bolestí. Nateklé dásně jsou křehké a lehce dochází k poranění a krvácení.
Zánět dásní – příčiny vzniku
Zánět dásní je nejběžnější onemocnění dásní. Trpí jím až 90 % dospělé populace. Můžeme ho dělit do několika skupin:
- Zánět indukovaný plakem a zánět bez plakové složky (jednou z nejčastějších příčin je beze sporu špatná ústní hygiena)
- Podráždění kouřem, stresové záněty, záněty u cukrovky, zánět spojený s vyšším věkem nebo genetické dispozice, hormonální změny v pubertě nebo těhotenství
Mezi rizikovou skupinu patří dívky a ženy užívající perorální antikoncepci. Dásně jsou pak citlivější a zánět dásní vzniká snáz. Nemoci všeho druhu mohou organismus oslabit a vznik zánětu dásní je pak otázkou času. Dalším faktorem jsou užívané léky snižující tvorbu slin, které mají ochrannou funkci pro zuby i dásně. Typickou skupinou léků zvyšující výskyt zánětu dásní jsou kortikosteroidy. Vyšší riziko pro vznik zánětu dásní má i pozitivní rodinná anamnéza, tedy genetická predispozice.
Otok dásně vzniká také po extrakci zubu.
Akutní zánět dásní
Akutní gingivitida je vlastně akutní zánět, který bývá zapříčiněn mechanickými či termickými podněty a nejčastěji bakteriálními povlaky. Plakem podmíněná gingivitida je vlastně zánět způsobený smíšenou bakteriální flórou zubního plaku. Akutní zánět dásní vyvolaný bakteriálními povlaky přechází po několika dnech v chronickou gingivitidu. K příčinám akutní gingivitidy patří špatná ústní hygiena, proto je základním krokem léčby akutního zánětu dásní zlepšení ústní hygieny. Mezi další příčiny může také patřit kouření a stres. Závažným akutním onemocněním je ulcerózní gingivitida .
Jak dlouho trvá zánět dásní
Zánět dásní se může objevit u dětí, dospělých i seniorů. Souvisí se špatnými stravovacími návyky, ale hlavně ho způsobuje nesprávná ústní hygiena. Pakliže nedojde k léčbě, může se zánět rozvinout až do paradontózy. Kromě neustálého a intenzivního zápachu z úst dochází postupně k obnažení zubů v postižených oblastech, dásně „ustupují“. To může zapříčinit postupné viklání zubů a ve finální fázi jejich vypadnutí. Právě z těchto důvodů zánět dásní v žádném případě nepodceňujte.
Při bolestech dásní, kdy dochází k vytváření zánětu, je vhodné především navštívit zubního lékaře. Ten provede komplexní vyšetření. Odborná léčba spočívá především v odstranění zubního plaku, který je příčinou zánětu. Kromě toho vám lékař předepíše speciální léky, které pomohou k odstranění bakterií, které infekci způsobily.
Domácí léčba jde ruku v ruce s prevencí. Základem je pravidelné čištění zubů kvalitní zubní pastou, a to dle předepsaných postupů. Právě špatné návyky při čištění zubů mohou být také jednou z příčin zánětu dásní. Kromě toho se doporučuje používat i dentální nitě, které pomáhají odstraňovat nečistoty z prostoru mezi zuby. V neposlední řadě pak používejte ústní vodu, která přispívá k zamezení tvorbě zubního plaku.
Zánět dásní není jen otázkou několika dnů. Při neléčení dochází během pár let k závažnějším problémům, které ústí ve vypadávání zubů.
Co pomáhá na zánět dásní
Léčba zánětu dásní spočívá v odstranění všech dráždivých podnětů v dutině ústní, v motivaci pacienta a instruktáži ke správné dentální i interdentální hygieně. U akutních forem a pacientů, kde je žádoucí velmi rychlé potlačení projevů zánětu dásně, je možné využít jako podpůrný prostředek i léčebné výplachy úst roztoky s obsahem chlorhexidinu. Doporučuje se používat vhodný zubní kartáček, nezapomínat na pomůcky pro čištění mezizubních prostor a pomáhá také používat přípravky proti zánětu dásní, to znamená speciální zubní pastu a ústní vodu (například GUM Paroex, Listerine).
Nejúčinnější je prevence, a to preventivní prohlídky u zubního lékaře jednou za půl roku, a pravidelná dentální hygiena.
Autor: © svevi
Foto: © Kiene